Znalecké posudky se uplatňují nejen u soudních řízení, ale i u správních řízení a různých právních jednání pro soukromé subjekty. Působnost znalce je celostátní. Na vyžádání státního orgánu má znalec povinnost podat posudek, posudky pro soukromé osoby vypracovává na základě dohody s nimi. Svou činnost vykonává zásadně osobně, může ale přibrat konzultanta. Zásadní je, že znalec nesmí být při zpracování svého posudku podjatý, pokud by byl, rozhodne o jeho vyloučení orgán, který jej v daném řízení znalcem ustanovil. K vypracování posudku je znalec oprávněn používat zařízení a materiál organizace, u níž pracuje, ale ta má vůči znalci nárok na úhradu nákladů. Znalci jsou povinni vést znalecký deník, ve kterém vedou evidenci své znalecké činnosti, a zároveň při své činnosti užívají kulaté znalecké pečetě, kterou jim vydává správa krajského soudu, v jehož seznamu jsou zapsáni. Používá se především k označování písemného znaleckého posudku a obsahuje malý státní znak, jméno znalce a jeho obor. Znalec má za vypracování posudku právo na odměnu podle stanovených sazeb a zvýšenou o částku odpovídající DPH, stejně jako na účelně vynaložené náklady, zejména cestovní výdaje, náhradu ušlé mzdy, použití materiálů a přístrojů či přibrání konzultanta. Jak sazby odměn, tak výši náhrad vynaložených nákladů jsou určeny příslušnou vyhláškou ministerstva spravedlnosti. Znalec požívá zvýšené trestní ochrany před vraždou, ublížením na zdraví, mučením, vydíráním, nebezpečným vyhrožováním a poškozováním cizí věci. Na druhou stranu jsou na něj v tomto směru kladeny i jisté požadavky řádného výkonu znalecké činnosti. Pokud by podal nepravdivý, hrubě zkreslený nebo neúplný znalecký posudek, mohl by být potrestán trestem odnětí svobody až na dva roky nebo zákazem činnosti. Podobně může být potrestán i za zamlčování podstatných okolností nebo za uvádění nepravd o nich.